Historie
1255 První písemná zmínka o Plesné - purkrabí znojemského hradu a spoluvladař hrabství bzeneckého Boček z Obřan a Kunštátu odkazuje v závěti žďárskému klášteru mimo jiné i některé své statky na Opavsku, mezi nimi i Plesnou.
1261 Závěť potvrdil Přemysl Otakar II a roku 1277 dokonce papež Jan XI.
1377 Opavské knížectví rozděleno mezi syny Mikuláše II, mimo jiné také Plesná a Pustkovec.
1429 Markéta Stašová prodává Plesnou i Pustkovec rytíři Jindřichu z Děhylova. Z rodu Pánů z Děhylova vzešly dvě významné postavy: Žofie ( abatyše kláštera sv. Kláry v Opavě) a Kateřina ( manželka zemského hejtmana O. Bzence). Rodina zakládala rybníky a bohatla, později přikoupila Dobroslavické panství. Během husitských bouří byl vypálen dřevěný kostel v Plesné. Děhylovští vytvořili z vesnic Dobroslavic, Jilešovice, Děhylov, Plesná a Pustkovec, tzv. Dobroslavické panství.
1537 Panství získali Tvorkovští z Kravař a r. 1554 Jan z Vrbna.
1607 Dobroslavická panství koupil Jan Cikán ze Slapska, ve službách uherského krále. Brzy zemřel a zanechal 4 nezletilé potomky, kteří odešli do světa na zkušenou. Panství se velice zadlužilo. Navíc třicetiletá válka postihla i naše kraje a zpustlo mnoho usedlostí. Protestantským Cikánům nebyly prominuty dluhy, které v r. 1654 po smrti posledního dědice (Bedřicha) činily 118 258 tolarů a cena panství byla jen 10 000 tolarů.
1671 Jiří Štěpán z Vrbna začal převádět robotu na peněžité dávky. V Plesné byl dvůr, takže za robotu platili jen dva zahradníci.
1689 Panství koupil Václav Albrecht z Vrbna. Po jeho smrti dědila švagrova Marie Eleonora, která v Plesné nechala vysadit chmelnice. Provdala se za císařského radu Karla Antonína, hraběte Gianiniho.
1717 Po smrti manželky pořídil Gianini urbář panství, popis hranic veklostatku, sociální skladbu obyvatel, platy a povinnosti. Soustředil se na chov dobytka (V Plesné 300 ovcí). Výnosné byly i rybníky a lesy.
1775 Dědí Josef hrabě Wengerský. R.1781 obnovil v Plesné farnost (těsně před tímto datem patřila Plesná k farnosti Hlučín). 1781 - postavena nová škola (vyučovalo se zde již koncem 17.století) pro všechny vesnice Dobroslavického panství. 1784 - založil osadu Nová Plesná a Kopaniny 1787 - dostavěn nový kostel - o existenci starého kostela jsou písemné památky již z r. 1450; po jeho zbourání zůstala jen hrobka, kde byl pohřben r. 1759 komorník Lamenda a r. 1813 rytíř Pavel Czaderský.
1800 Majitelé se střídali a r. 1812 byli vlastníky rytíři Czaderští.
1860 Koupil panství tajný císařský rada Jan Nepomuk Wilczek. Wilczkové vlastnili Dobroslavice do r. 1945.
1870 Zřízena Rolnická záložna Plesenská - jako první ve Slezsku.
1905 Založen Sbor dobrovolných hasičů Plesná - dosud činný.
1913 Založena Tělocvičná jednota Sokol Plesná, zprvu s názvem Volné sdružení tělocvičné - spolek dosud aktivní.
1919 Přes 40 lidí onemocnělo neštovicemi, z toho zemřelo 8 dětí a 3 dospělí.
1924 Parcelace panských pozemků - v Plesné zůstal panský lihovar, který převzalo družstvo rolníků okolních obcí a panský statek o omezené rozloze.
1926 Byl zřízen první telefon - v záložně.
1927 Postaven vodovod na Nové Plesné.
1929 Zavedeno do Plesné elektrické vedení a r.1930 došlo k elektrifikaci. Velká zima. 10.1. mráz -33 C, ještě 17.3. - 17,5 C, sněhu přes 1m, závěje do 4m.
1934 Založen tělovýchovný spolek Orel (pro katolickou mládež) - činnost byla zrušena v r. 1948.
1938 Obsazení území obce německou armádou. Obec, veskrze česká, byla přiřazena k velkoněmecké říši, sudetské župy.
1945 26.4. osvobození Plesné od německého fašismu. Na území obce padlo 92 ruských vojáků a 7 plesenských občanů (při přechodu fronty). Kmotrem válkou postižené Plesné se stala Roudnice nad Labem.
1946 Zřízena pravidelná autobusová doprava do Ostravy.
1948 Zřízen místní rozhlas. Založeno strojní zemědělské družstvo, které v r. 1949 přešlo v Jednotné zemědělské družsvo. Zřízen místní rozhlas - dosud chodil po vesnici bubeník.
1949 Zřízena veřejná telefonní stanice (u Stařinských a Kňury).
1950 Zřízen v Plesné matriční úřad, do té doby vedena matrika u farního úřadu.
1951 Zřízeno v Plesné kino.
1954 Začalo se s výstavbou na Kopaninách.
1956 Zřízen poštovní úřad v Plesné - dosud tyto služby zajišťoval poštovní úřad v Děhylově.
1963 Dokončena výstavba koupaliště pod Novou Plesnou, zrušeno bylo r. 1982.
1965 Postavena hasičská zbrojnice.
1971 Začalo se s výstavbou tělocvičny s restaurací. Dnes tato budova poskytuje veškeré kulturní a společenské služby nejen obyvatelům Plesné (DDM). Zřízeno parkovište u hřbitova. Zřízen chodník z Kopanin do Poruby i s elektrickým osvětlením.
1976 Plesná se stala součástí města Ostravy - obvodu Poruba. Otevřena nově postavená tělocvična, nyní Dům dětí a mládeže.
1979 Dostavěn dům smutku a urnový háj.
1990 Zahájena plynofikace obce, dokončena v r. 1997.
1994 K 1.1. stává se samostatným městským obvodem (23.)
1995 V červenci byl slavnostně vysvěcen znak a prapor obce Plesná.
1995 Začíná vycházet občasník obce Plesná PLESO.
1996 Po dlouhých letech dochází k velké rekonstrukci telefonní ústředny a jsou konečně vyřízeny všechny žádosti o nové telefonní stanice v obci.
1997 Červencová tisíciletá voda poznamenává 5. a 6.7. střed obce, jindy klidný Plesenský potok vysoko zalévá celé údolí. Brzy však opadává a nepáchá takové škody jako v jiných částech Ostravy.
1999 Velkou rekontrukcí a opravami prošel plesenský kostel sv.Jakuba st.
2000 Rozsáhlá rekontrukce Domu služeb umožnila přestěhovat zde úřad, poštu, ústřednu, kadeřnictví a v podkroví je obecní byt.
2003-2004 Projevilo se naplno ukončení stavební uzávěry a schválení územního plánu, v tomto období vyrostlo v Plesné prozatím nejvíce nově postavených rodinných domů.
2005 Rok důstojných oslav připomenutí 750 let od 1.písemné zmínky o Plesné. Byl mj. vydán knižně Almanach Plesná 1255-2005.